Podvyskeřský mlýn na Žehrovce v Českém ráji

L.  Sluka - 15.5.2001

Podvyskeřský mlýn Mlýny vodní, mlýny větrné. Jaké krásné připomenutí historie mletí obilí, historie lidského důvtipu, generací mlynářů... O jednom z mlýnů v Českém ráji, jehož stavba se dochovala do dnešních dnů a o tom jak takový mlýn pracoval se dočtete v tomto článku.

Mlýn se nachází v údolí potoka Žehrovky pod obcí Vyskeř. Byl postaven na hruboskalském panství v pol.16.st., snad jako novostavba. Jméno stavebníka neznáme. Pod pozdějšími omítkami je částečně dochováno původní renesanční psaníčkové sgrafito poměrně náročného provedení a kamenná ostění oken. Podvyskeřský mlýn kolem r. 1930 Voda byla přiváděna z Podvyskeřského rybníka. Po třicetileté válce byl majetkem rodu Kočích. Po obnovení mlýna Vysoké kolo mlynářem Žofkou r.1683 propukly dlouhé pře o vodu. Od r.1750 byly oba rody spřízněny (Jan Kočí a Alžběta Žofková). Mlynář František Kočí upadl do dluhů (měl 11 dětí) a v roce 1852 musel mlýn a chalupu v Lažanech prodat. V letech 1852-1890 se tu pak postupně vystřídalo 6 mlynářů. (V.Marek, J.Šulc, P.Kuna, J.Čermák, J.Bezvoda, F.Hejda). V r.1890 (1886?) mlýn koupil Václav Balák ze Sobotky. Jeho potomci ho drží dodnes. Mlýn v krajině - v pozadí kopec VyskeřRybník sahal až pod osadu Krupníkov a zanikl v 19.st. Podle tradice se protrhl, ale spíše byl zrušen a přeměněn v luka jako řada jiných rybníků v okolí. (Hráz byla asi 200m po žluté značce směrem na Pleskotský mlýn, její místo je označeno tabulkou.)V r.1836 byla postavena stodola. Budova mlýna získala dnešní vzhled v roce 1886, kdy kvůli modernizaci strojního zařízení byla zvýšena o půl patra. Po 1. sv. válce byla ve mlýně zřízena pila a malá vodní elektrárna. V roce 1943 byla vodní kola nahrazena Francisovou turbínou o výkonu 13 HP. Provoz mlýna skončil koncem padesátých let smrtí posledního mlynáře.(Mlelo se tu nejméně 350 let.) Regulace Žehrovky v sedmdesátých letech připravila mlýn o vodu. Hráz bývalého rybníka byla tehdy rozvezena. Před vraty mlýna leží poslední používané mlecí složení, nahradila ho válcová stolice.

Jak mlýn pracoval ?

Základem staročeského mlýna bylo jedno nebo více mlecích složení a stoupa na tlučení krup.Vodní kolo pohánělo přes dřevěný převod horní mlecí kámen (běhoun). Běhoun se na spodním pevném kameni (spodku) otáčel rychlostí kolem 220 ot/min. Železná svislá hřídel (železí) procházela spodkem a umožňovala řídit hrubost mletí nadlehčováním běhounu. Zrní se před mletím vlhčilo a z násypného koše se sypalo do středového otvoru běhounu, umleté obilí vystupovalo po obvodu. Kameny byly uzavřeny do dřevěného obalu-lubu, otvorem v jeho boku vycházelo melivo k dalšímu zpracování. Mlecí složení leželo nad osou vodního kola na Mlýn dnesdřevěné konstrukci zvané hranice. Každé složení mělo vlastní vodní kolo. Ruční prosívání meliva bylo od 15.st. nahrazeno otřásaným plátěným pytlíkem (hasačert). Hasačert vynalezli pražští mlynáři kolem r.1490. Kameny obilních mlýnů byly z pískovce. V českém složení měly průměr asi 62-85 cm, spodek byl vysoký asi 30cm, běhoun měl menší průměr a výšku 46-60 cm. Po opotřebení na polovinu původní výšky se vyřazovaly. Průměrně 2x měsíčně (asi po semletí 5t obilí) se muselo složení rozebrat a kameny zdrsnit (okřesat). V mouce bylo vždy přítomno něco písku. Po roce 1840 se začaly používat kameny složené z tabulek francouzského křemence nebo z umělého pískovce. S nástupem průmyslové revoluce se mlýny začaly měnit.K přenosu hnací síly se začaly používat řemeny, píchání krup ve stoupách je vytlačeno krupníky (holendry), objevují se čistící stroje na obilí. Od konce 19.st. jsou mlecí kameny vytlačovány litinovými válcovými stolicemi. Mlýny vybavené moderním strojním zařízením se nazývají umělecké (vyžadují více mlecích podlah, staré budovy se zvyšují, nové se stavějí několikapatrové).

K tomuto článku byly použity podklady a fotografie pana J. Svobody, s jehož laskavým svolením mohl být tento článek zveřejněn.

--------------------------------------------------------------------------------------------
Tento článek byl převzat dne 30.4.2024 3:52:23 z Internetového serveru RajNet.cz
--------------------------------------------------------------------------------------------