Na severu Turnova nad řekou Jizerou stojí pohodlný renezanční zámek Hrubý Rohozec. Původně zde stával raně gotický hrad, jež byl přebudován kolem roku 1600 na renezanční zámek. V roce 1822 doznal zámek ještě empírových úprav. Expozice mj. dokladují vývoj bytové kultury a odívání za posledních 400 let. K zámku patří anglický park. Údaje aktualizovány pro rok 2005
Zámek Hrubý Rohozec je zajímavý také tím, že se zde konají svatební obřady, které
probíhají v barokním prostředí zámecké kaple, která má podobu z r. 1675. Hrubý Rohozec je návštěvníky vyhledáván i pro svoji unikátní výzdobu expozice vazbami ze suchých květin. Prohlídku zámku jistě zpříjemní i přírodně-krajinářský park s drobnými kamenickými prvky z období romantismu. Info 2005
Návštěvní doba:
duben: středa - neděle
9.00 - 16.00 hod.
květen až září: (denně mimo pondělí)
9.00 - 18.00 hod.
říjen : středa - neděle
9.00 - 16.00 hod.
12.00 - 12.30 hod. pokladna uzavřena (polední přestávka)
Poslední prohlídka začíná vždy 60 minut před koncem návštěvní doby.
Vstupné:
M a l ý o k r u h : 45,-Kč.
35,- Kč. důchodci
30,-Kč. děti
V e l k ý o k r u h: 60,-Kč
40,- Kč. důchodci
35,-Kč děti
Z á m e c k á s k l e p e n í s výstavou pohádkových postav Vítězslavi Klimtové:
20,-Kč dospělí
15,-Kč děti
otevřeno: květen až září 2005
Kontakty
Státní zámek Hrubý Rohozec
Hrubý Rohozec 1
511 01 Turnov
Telefon, fax: 481 321 012
E-mail : h.rohozec@iol.cz
Jaroslavem z Ralska. Pro hrad bylo zvoleno místo chráněné na východě strmou skalnatou strání obrácenou k Jizeře a na jihu příčnou roklí. Zbylé strany bylo nutno zajistit hlubokým příkopem (dnes však i s velkou částí rokle zasypaným a připojeným k parku). Nepravidelný čtyřhranný areál hradu zabíral téměř celý obvod dnešního zámku. Zástavba se však omezovala na mohutný palác na nejchráněnějším místě v jihovýchodním nároží, k němu přiléhající nižší křídlo a na severu mocnou čtvercovou věž, chránící bránu proraženou v sousední hradbě. V přízemí zámku se z těchto staveb, kromě obvodového zdiva ve věži více než 3,5 m silného, zachovaly hmotné valené klenby, v paláci navíc několik úrovní sklepů a úzká hrotitá okénka.
Stavitelé hradu patřili k rodu Markvarticů, který se již ve 13. století rozštěpil v řadu větví, mezi něž patřili i Vartenberkové a Valdštejnové.
a opatřen architektonicky bohatě zdobenou štíhlou věží. Tvarosloví vstupní brány s erby stavebníků je již ovlivněno renesancí, zatímco pavlač, datovaná rokem 1516, a vstupní portál z nádvorní strany do místnosti se sklípkovou klenbou v 1. patře věže patří plaménkovými motivy a přetínavou profilací ještě cele gotice. 
Další velká úprava zámku byla provedena v roce 1822. Mohutná severní věž byla snesena na úroveň ostatních dvoupatrových budov a v jejím přízemí proražen průjezd, opatřený směrem do zahrady zajímavým empírovým portálem. Nově byly upraveny fasády, členěné římsami a mělkým kvádrováním a v patrech zazděny arkády. Zároveň byly zasypány příkopy a rozšířen tak romantický park se sochami, kamennými lavičkami a grottou na vyhlídce
nad skalním srázem. Z vnitřních úprav je z této doby zachována jídelna ve stylu romantické gotiky, doplněná erby, velkými portréty majitelů, zbraněmi a částmi zbroje. Prohlídka představuje vedle části původního zařízení, z něhož jsou mimo zmíněné jídelny a kaple zajímavé i knihovny. Dále je expozice zařízena ve spolupráci s Uměleckoprůmyslovým muzeem v Praze a představuje interiéry ukazující bydlení a odívání od renesance až po českou secesi.